Inteligentní budova

Definice praví, že inteligentní budova pomáhá vlastníkovi, správci i uživateli realizovat jejich vlastní cíle v oblasti nákladů, komfortu prostředí, bezpečnosti, dlouhodobé flexibility a prodejnosti. Inteligentní budova uspokojuje současné potřeby vlastníka a nájemce budovy a může být jednoduše přizpůsobena jejich rostoucím nárokům v budoucnosti, umožňuje úspory pořizovacích i provozních nákladů.

Toť suchá definice, která běžnému obyvateli domu neříká vůbec nic.

O inteligentních domech se mluví posledních 20 let ale ve skutečnosti se v této oblasti postoupilo velmi málo.
Dnešní domy jsou technikou doslova prošpikovány, ale inteligence, která by jednotlivé systémy v domě řídila,  vyhodnotila data a v neposlední řadě také přiblížila běžnému obyvateli bohužel chybí. I když ve většině domů najdeme vodoměry, indikátory tepla, řídící systém výtahu, řídící systém centrální kotelny, individuální termostaty řídící vytápění v jednotlivých bytech, řízení osvětlení na chodbě, zabezpečení domu i bytů, teploměry, barometry či vlhkoměry za každým oknem, apod. většinou se jedná o samostatné systém, nebo několik samostatných systémů, které vzájemně o sobě nevědí a nejsou zastřešeny žádným vyšším dohledem, který by tyto řídil a dával srozumitelné data obyvatelům domu. Obyvatel domu pak nemá aktuální, snadno dostupné a systematicky tříděné údaje o provozu domu a o funkčnosti všech systémů, ani analytické nástroje na zpracování naměřených dat.  Dalším úskalím "inteligence" domu jsou systémy pro dálkové odečítání vody a tepla , které jsou většinou typu "off-line", což znamená, že při provádění odečtu musí někdo oběhnout dům s bezdrátovou "čtečkou" a stáhnout si data k sobě do počítače. Je zřejmé, že takto koncipované systémy vlastně žádná průběžná telemetrická data neposkytují. Analytické zpracování dat za účelem odhalení úniků vody, signalizace nefunkčností měřidel, nebo dokonce průběžného vyhodnocování nákladů na vodu a topení zde není reálné a přínos těchto systémů spočívá pouze v tom, že uživatelům bytů nikdo nemusí vstupovat do bytu. Když ale uživatel nemá své náklady trvale před očima, přínos takového systému k šetření je omezený.
Jak jsme se v domě sami přesvědčili, tak samotný fakt, že náklady se rozdělují dle skutečné spotřeby jednotlivých domácností, vedl obyvatele domu k tomu, že ke své vlastní spotřebě přistoupili zodpovědněji a množství spotřebované vody v domě kleslo o 50% a množství spotřebovaného tepla kleslo o 40% . Po montáži vodoměrů si zodpovědí uživatelé občas zkontrolují stav na vodoměrech, popř. displej indikátoru tepla a hodnotu si zapíší na papír, ale tímto způsobem se nedají dělat nějaké hlubší závěry o spotřebě v bytě, popř. předcházet haváriím a ztrátám. Pokud však systém poskytuje uživatelům bytů průběžné údaje o chování bytu a domu s přímou vazbou na finance,  tak se změní vztah uživatelů nejen ke "svému" ale i ke společnému. Pokud je uživatel bytu on-line informován o své spotřebě tak může rychleji zjednat nápravu v případě havárie.
V dnešní době není problém ve výpočetní technice, na trhu je k dispozici nepřeberné množství jednodeskových počítačů s různými procesory  a operačními systémy, které poskytují dostatek výpočetního výkonu na zpracování dat z libovolného domu. Bohužel problém je v samotném sběru dat. Přesto, že jsou pro tento sběr dat vyčleněny průmyslové frekvence 433 MHz nebo 868 MHz, každý s výrobců si na této frekvenci komunikuje po svém a nějaký centrální sběr je nemyslitelný.
Proto si nemohu nepoložit otázku, kdo za tímto tristním stavem stojí. Odpověď je nasnadě, jsou to firmy vyrábějící zmíněná zařízení pro budovy, neboť nejsou schopny či ochotny se dohodnout na standardních rozhraních a protokolech, na kterých by jejich zařízení mezi sebou a dohledy komunikovaly. Tento stav jim paradoxně vyhovuje, neboť uživatel je odkázán jen na ně v případě koupě nového vodoměru či indikátoru tepla, protože již má jejich bezdrátovou čtečku a nechce si pořizovat novou.
Na těchto stránkách bych chtěl soustředit lidi, kteří by byli schopni přispět svojí troškou do mlýna k vývoji zařízení, které by bylo schopno telemetrické data, přes rozdílnost jednotlivých zařízení "on-line" sbírat a informovat obyvatele co se v domě aktuálně děje, ale také data zálohovat, tedy poskytovat informace nejen správci domu, ale i jeho obyvatelům. Každý uživatel bytu by se mohl přes VelNet podívat na informace a analytické výstupy, které se vztahují k jeho bytu, popř. dostávat týdenní reporty přes E-mail, nebo obdržet varovnou SMS v případě že denní spotřeba vody či tepla překročí jím nastavenou mez.

Toto je tedy utopie které bych chtěl dosáhnout nejen v našem domě.
Systémy v domě:
V současné době se v našem domě nachází tyto systémy:
Řídící systém výtahu
Stará dobré reléové řízení. Dle výtaháře by šlo z reléovky vytáhnout pár spínačů a nebyl by problém
řízení domovního vchodu (elektronický vrátný) -
systém regulace výměníku
měřiče spotřeby vody a tepla s bezdrátovým výstupem pro dálkové odečítání

Inteligentní budova
HW kompatibilní s inteligentní budovou


Inteligentní budova
Zpět na hlavní stránku
inteligentní budova



Copyright (c) 20. května 2011 by Miloš Vondruška. Design by Webmaster
Související linky:

Central energy management (Demo uživatel - login: democem1; heslo: democem)
Android@Home - digitální domácnost ovládaná Androidem
Ambivalence systémů řízení inteligentních budov
Inteligentní budova
Inteligentní budovy
Systémy používané v "inteligentních" budovách
Systémy a komponenty používané pro automatizaci budov
Inteligentní budovy
Inteligentní budovy - stav v roce 2009
Inteligentní panelák?
ZigBee - bezdrátová technologie